O nás

• Organizační struktura

• Granty

• Informace dle vyhlášky 259/2012 sb.

• Rozpočty
   

Historie vzniku ÚAPP Brno

   Ústav archeologické památkové péče Brno vznikl delimitací části Archeologického ústavu AV ČR Brno k 1. dubnu 1993. Byl zřízen rozhodnutím ministra kultury ČR č. 7/1993 ze dne 18. března jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR s hlavním předmětem činnosti spočívajícím v provádění předstihových a záchranných archeologických výzkumů a jejich zpracovávání. S účinností od 3. května 1995 byl ústav pověřen výkonem archeologické památkové péče na území čtrnácti okresů (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žďár nad Sázavou) bývalého Jihomoravského kraje.
   V roce 1993 zahájil Ústav archeologické památkové péče Brno svoji činnost s 25 pracovníky, z nichž 12 mělo vysokoškolské vzdělání. Během let postupně docházelo k personálním obměnám a v poslední době i k výraznému omlazení kolektivu.
    Od počátku do 30.6. 2012 byl ředitelem doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc., od 1.7. 2012 do 30.6. 2022 byla ředitelkou Mgr. Andrea Matějíčková a od 1.7. 2022 je ředitelem Mgr. Michal Přichystal. Ústav má sídlo v Brně - Husovicích na Kaloudově ulici. Od svého založení má detašované pracoviště ve Zlíně (které se v roce 2018 přesunulo do Kroměříže), od roku 1995 v Prostějově, od roku 1998 ve Vyškově a od roku 2000 ve Znojmě.
    Od 1. dubna 2001 přešel ústav převodem zřizovatelských funkcí podle zákona číslo 157/2000 Sb. z Ministerstva kultury ČR na nově vzniklý Jihomoravský kraj.
    Od 1. ledna 2007  se stal Ústav archeologické památkové péče Brno veřejně výzkumnou institucí.
    Instituce vznikla na základě rozhodnutí zastupitelstva Jihomoravského kraje v souladu s §31 odst. 6 zákona 341/2005 o veřejných výzkumných institucích. Zřizovatelem je Jihomoravský kraj.


Přehled činnosti ÚAPP Brno

• Hlavní činností Ústavu archeologické památkové péče je zabezpečování záchranných archeologických výzkumů, zajišťujících investorům splnění  podmínek stavebního povolení  podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. V souvislosti se stavebním řízením podává ústav odborná vyjádření, těžiště činnosti však spočívá v realizaci záchranných výzkumů.  Rozsáhlé výzkumy jsou realizovány při výstavbě nových výrobních areálů našich i zahraničních firem, nákupních a administrativních center a bytových domů. Řada záchranných akcí probíhá také při opravách sakrálních objektů - kostelů a klášterů - a rovněž některých moravských hradů a zámků. Nezanedbatelné výsledky přináší sledování výkopů pro plynovody, kanalizace a další inženýrské sítě.
• Značná část kapacity pracoviště je věnována zpracování terénních výzkumů; o všech akcích jsou téměř vždy do půl roku od jejich ukončení vyhotoveny podrobné nálezové zprávy a většina nálezového fondu je vzápětí předávána do příslušných muzeí.
• Ústav spolupracuje s Národním památkovým ústavem na projektu „Státní archeologický seznam České republiky“, v jehož rámci se podílí na zpracování území s archeologickými nálezy okresů Brno-venkov, Blansko, Prostějov, Vyškov a Znojmo. ÚAPP Brno je regionálním správcem dat pro okresy Blansko a Znojmo. Průběžně je také doplňována archeologická topografie vybraných katastrů obcí okresu Břeclav a Prostějov, zveřejňovaná postupně v časopisech Jižní Morava a Střední Morava.
• Dlouhodobým záměrem ÚAPP Brno je provádění evidence a dokumentace archeologických nemovitých památek na Moravě. Získané výsledky přispívají nejenom k jejich památkové ochraně, nýbrž i k posunu dosavadních znalostí o vývoji pravěkého a slovanského osídlení moravského území. Ve středu pozornosti byla především evidence a dokumentace hradisek a mohylových pohřebišť. Významnou složkou poznání moravských archeologických lokalit bylo po dlouhá léta na našem ústavu na vysoké úrovni realizované letecké snímkování, jehož vůdčí postavou byl zemřelý Miroslav Bálek.
• Odborní pracovníci ústavu jsou řešiteli vědeckých úkolů realizovaných v rámci projektů Grantové agentury ČR.
• Snahou ústavu je nejenom provádění archeologických výzkumů a jejich základní zpracování, nýbrž i odborné vyhodnocení a především zveřejňování. Pracovníci ústavu publikují celou řadu odborných prací a přednášejí na našich i zahraničních vědeckých setkáních.