Standardní podmínky provádění záchranného archeologického výzkumu:

Záchranný archeologický výzkum (dále jen výzkum) je odbornou archeologickou činností vyvolanou ohrožením či narušením území s archeologickými nálezy. Výsledkem výzkumu je soubor artefaktů (movitých nálezů) a nálezová zpráva (zpráva o výsledcích výzkumu dle dikce §21, odst. 3 zákona č. 20/87Sb., v platném znění), která detailně dokumentuje a interpretuje archeologické situace nenávratně zničené stavební, těžební či jinou činností. Z tohoto důvodu se výzkumem rozumějí veškeré etapy archeologické práce na území s archeologickými nálezy až do stadia nálezové zprávy, tedy vlastní terénní práce (odkryv), provedení úplné dokumentace odkrytých situací, geodetické zaměření plochy výzkumu, evidence a ošetření movitých archeologických nálezů, další zpracování terénní dokumentace podle obvyklého standardu (např. překreslení plánů, digitalizace), dokumentace movitých nálezů včetně jejich případné konzervace, uložení movitých nálezů do vhodného depozitáře, analýza odebraných vzorků (kromě artefaktů také např. zvířecích a lidských kostí, zbytků rostlin, mineralogických materiálů atd.) a komplexní vyhodnocení výsledků výzkumu. Nedílnou součástí výzkumu je i jeho přípravná fáze, tj. terénní průzkum území s archeologickými nálezy podle potřeby (např. povrchový sběr, geofyzikální měření, letecké snímkování), shromáždění informací o starších nálezech z odborných archivů a jejich vyhodnocení.

Před vlastní záchranný výzkum je předřazena ještě přípravná fáze, která sestává z rešerše (prováděné na základě žádosti investora o zjištění archeologického potenciálu naleziště, ZAV nemusí následovat, pokud stavebník od svého úmyslu na základě rešerše ustoupí) a dohledu při skrývce (skrývka je počáteční fází stavební činnosti a pro potřeby následného ZAV se provádí tak, aby bylo možnost kvalifikovaně stanovit rozsah ZAV).

(viz Archeologický ústav Akademie věd ČR)

Podmínky provádění archeologického výzkumu (Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. – oprávněná organizace):

1. Stavebník má povinnost podle §22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, strpět provedení záchranného archeologického výzkumu, kterým je naplněn účel státní památkové péče.
2. Stavebník by měl upřesnit v předstihu nejméně 3 pracovních dnů zahájení zemních prací (545 242 342) a zajistit pracovníkům oprávněné organizace vstup na staveniště s možností provádět výzkumné práce podle potřeby.
3. Stavebník by měl zajistit pracovníkům oprávněné organizace vstup na staveniště s možností provádět výzkumné práce podle potřeby a umožní mu, v případě potřeby, umístění mobilní buňky v prostoru staveniště, a to po dohodě mezi odpovědnými zástupci Stavebníka a oprávněné organizace.
4. Stavebník by měl poskytnout oprávněné organizaci na své náklady stavební mechanizaci na odkrytí zkoumané plochy, provedení sondáží, její zahrnutí, dočištění a úpravu po ukončení výzkumných prací. Tento požadavek se zavazuje oprávněná organizace konzultovat s odpovědným zástupcem Stavebníka tak, aby nedošlo k časovému narušení stavby.
5. Pracovníci oprávněné organizace jsou povinni dodržovat na staveništi veškeré předpisy BOZP.
6. Oprávněná organizace vede od zahájení terénních prací stavební deník, do něhož zaznamenává všechny skutečnosti rozhodné pro provádění archeologického výzkumu; především pak zápisem stanoví zahájení a ukončení II. etapy ZAV a povede přesnou evidenci přítomnosti svých pracovníků na staveništi včetně uvedení jejich zařazení do kvalifikačního stupně. Odpovědný zástupce Stavebníka má právo sledovat údaje uváděné ve stavebním deníku a jejich správnost stvrzovat svým podpisem.
7. Oprávněná organizace nezodpovídá za odvoz či uložení jí vykopané zeminy, se kterou se Stavebník zavazuje nakládat na vlastní náklady.
8. Stavebník by měl vzít na vědomí, že v případě zásadního zhoršení povětrnostních podmínek může dojít k přerušení záchranných prací na nezbytně nutnou dobu. Veškeré skutečnosti, které vyplynou z takto vzniklé situace, budou zástupci smluvních stran zaznamenány ve stavebním deníku.
9. Oprávněná organizace šetří zájmy stavebníka při zachování odbornosti provádění archeologického výzkumu a ochrany archeologického dědictví.
10. Oprávněná organizace po provedení odborného dohledu či záchranného archeologického výzkumu vydá stavebníkovi Závěrečnou zprávu či potvrzení o provedení archeologického výzkumu a poskytuje potřebnou součinnost v rámci jednání se správními orgány.

Údaje:

ÚSTAV ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKOVÉ PÉČE BRNO, v.v.i.

• zápis v Rejstříku veřejných výzkumných institucí vedených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR

• hlavní činností ÚAPP Brno, v.v.i. je zabezpečování záchranných archeologických výzkumů a jejich zpracování, zajišťujících investorům splnění podmínek stavebního povolení podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči

• v souvislosti se stavebním řízením podává ústav odborná vyjádření, poskytuje znalecké posudky a odborná stanoviska, provádí konzultační činnost a vydává vědecké publikace

Adresa: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.
               Kaloudova 1321/30
               614 00 Brno
Telefon: +420 545 242 342-43
E-mail: sekretariat@uapp.cz
Mobil: 602 564 755
Bankovní spojení: KB Brno-město, č.ú.: 114134621/0100
IČO: 48511005
DIČ: CZ48511005
ID: 5npzgmx

Náklady archeologického výzkumu:

Archeologický výzkum se standardně skládá ze tří částí – odborného archeologického dohledu nad zemními pracemi tak, aby bylo možno kvalifikovaně určit, zda se jedná o archeologickou lokalitu či nikoli. Pokud je v rámci archeologického dohledu zjištěn výskyt archeologických nálezů, je přistoupeno k II. etapě výzkumu, která obnáší zejména dokumentaci nálezových okolností, vyzvednutí archeologických nálezů ad. Součástí výzkumu je pak laboratorní zpracování, zpracování dokumentace a interpretace výzkume získaných informací.

Náklady na odborný dohled: 

liniové stavby:
1.etapa: archeologický dohled

7 000,- Kč – 13 000,- Kč/ 1 započatý kilometr výkopových prací

například – optický kabel – 7 000 kč za km

standartní liniovky (šíře 1m) – 13 000 kč za každý započatý km – to je vodovod, kanalizace, plynovod

plošné stavby:
1. etapa: archeologický dohled

- smluvně sjednaná cena dle rozsahu plochy dotčené stavbou:

 Vyčíslení dle objemu v stratigraficky méně až extrémně složitých situacích, např. málo členitá pravěká vrstva, jádra středověkých měst.

Náklady na terénní práce (vyzvedávání nálezů, dokumentace ad.) a na zpracování výzkumu:

Náklady na archeologický dohled jsou vypočítávány na základě rozsahu zemních prací. Tyto částky se liší i podle typu stavby, zda se jedná o stavbu liniovou či stavbu prováděnou v ploše. Určitou roli může hrát i časový harmonogram prováděných zemních prací. Zásadním faktorem při určení výše archeologického dohledu je i fakt, zda se jedná o rozpoznanou archeologickou lokalitu, či nikoli, případně jaká existuje pravděpodobnost, že na stavbě budou narušeny archeologické nálezy. Tyto informace většinou vyplývají z rešerše, která bývá součástí archeologického dohledu. Zemní práce probíhají v určitém časovém období, po které musí archeolog na stavbu dojíždět, případně být na místě přítomen po celou dobu skrývky. V zákoně je uvedeno, že stavebník hradí náklady archeologického výzkumu, to znamená, že hradí všechny skutečné náklady, s výzkumem spojené. Jedná se tak o náklady na dojezd na plochu, opatření materiálu a pomůcek, mzdy pracovníků, veškeré provozní materiály spojené s výzkumem na konkrétní stavbě ad. (včetně administrativy, pojištění apod.) s tím, že jsou všechny zahrnuty v jednotlivých hodinových sazbách pracovníků. Při zpracování archeologického výzkumu v laboratoři zase hodinové sazby obsahují náklady na materiály používané při konzervaci, analýzách, ad.

K nákladům případně dále viz metodika Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Praha, v.v.i., která se zabývá obvyklými náklady archeologického výzkumu: https://www.arup.cas.cz/

 
Podmínky provádění záchranného archeologického výzkumu v pdf

Právní předpisy: 

Zákon o státní památkové péči č. 20/1987  (formát pdf)

Archeologie ve stavebním zákoně č. 183/2006 (formát pdf)

Výpis z rejstříku veřejných výzkumných institucí (formát pdf)

Zákon o veřejných vědeckých institucích č. 341/2005  (formát pdf)