Dne 11. října tohoto roku uplynulo 80 let od chvíle, kdy byl v Brně-Slatině sestřelen letoun North American P-51B Mustang pilotovaný poručíkem armádního letectva Spojených států Williamem L. Kigginsem, který zde padl. K tomuto výročí uspořádalo Muzeum města Brna rozsahem nevelkou výstavu mapující nejen událost samotnou, ale i historii
archeologických výzkumů na místě dopadu letounu. Největší zásluhy mělo v tomto směru Moravské zemské muzeum a Slatinský historický klub pří výzkumu v roce 2007, naše instituce zde již v roce 2020 jen paběrkovala jako poslední, neboť místo tragédie, ostatně již důkladně prohledané, tehdy navěky pohltila výstavba dalšího z mnoha logistických areálů, při jehož výstavbě jsme prováděli rutinní dohled. Kromě drobných trosek letounu, byly při našem výzkumu nalezeny také dva či tři titěrné zlomky kosterních pozůstatků náležející pravděpodobně padlému pilotovi. Ty si nyní v Brně prohlédl Franklin E. Damann PhD., zástupce americké agentury zabývající se exhumací, identifikací a repatriací pozůstatků padlých amerických vojáků (DPAA); měly by být po příslušných analýzách následně „připohřbeny“ do hrobu poručíka Kigginse v Toledu (Ohio).
Ještě před pietním aktem ve Slatině a vernisáží výstavy „Poslední let W. L. Kigginse“ na Špilberku jsme s dr. Damannem navštívili Ořechov u Brna – místo jedné z posledních tankových bitev druhé světové války, kde ÚAPP 
Brno loni prozkoumal dva válečné hroby. V jednom spočívala ohořelá torza skeletů dvou tankistů Rudé armády, v druhém dva neznámi němečtí vojáci. Pravděpodobně o žádném z nich se nedochovalo ani nebylo vyhotoveno žádné dobové hlášení o jejich ztrátě, zlomky identifikačních známek německých vojáků jsou již absolutně nečitelné, rudoarmějci neměli známky vůbec, členy tankových osádek během krvavých ztečí také nikdo neevidoval…Tehdy vyzvednuté kosterní pozůstatky v našem depozitáři dosud marně čekají na pietní uložení, jehož by se jim dle mezinárodních úmluv mělo dostat. Spolu s mnoha ostatními z předchozích šesti či sedmi let našich výzkumů z různých částí jižní Moravy.
Způsob, jakým k problematice svých padlých přistupuje americká strana, vyzbrojena nejen dokonalým archivním i badatelským zázemím, ale především upřímným společenským zájmem, je se současným středoevropským přístupem k obdobným nálezům v dokonalém rozporu. Nezbývá než doufat, že nyní „nastavené americké zrcadlo“ pomůže situaci alespoň trochu změnit.
Pietní akt a otevření výstavy „Poslední let W. L. Kigginse“
Letecká badatelna
Defense POW/MIA Accounting Agency