Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Neznámé podzemí u Morkůvek a Boleradic (okr. Břeclav)

Neznámé podzemí u Morkůvek a Boleradic (okr. Břeclav)



Půdorysný plán podzemních prostorNa začátku srpna 2024 proběhl na základě šetření propadu na návrší u zaniklé středověké vsi Přestavlky průzkum neznámého historického podzemí. Na lokalitu upozornil již roku 2023 zastupitel městyse Boleradice, který se snažil o řešení problému z hlediska bezpečnosti asi 4-5 m hluboké šachty propadu a dalšího možného průzkumu. Terénní šetření vyvolané následně oznámením na ARUB vedlo ke svoláníOkraj propadu komise za účasti archeologů a tří starostů (Klobouk, Morkůvek a Boleradic), místo propadu přitom leží na katastru města Klobouky u Brna (okr. Břeclav), na okraji pole v zatravněném pásu návrší v trati Přestavlky, která je historicky spojená s místem, kde stála do pozdního středověku stejnojmenná ves, příslušející od 13. století zábrdovickému premonstrátskému klášteru v dnešním Brně.

Na základě pozůstatků mezních pásů obklopujících místo propadu, lze polohu s neznámým podzemím lokalizovat do areálu přestavlcké hospodářeské plužiny, která obklopovala bývalou středověkou vesnici. Na současných leteckých snímcích veřejně dostupné aplikace mapy.cz, jsou ve vegetačních příznacích dosud dobře patrné bodové a liniové archeologické Účastníci komisestruktury, v nichž lze lokalizovat jádro ZSV poněkud severněji od místa propadu.

Po průzkumu dna šachty byly zkoumány dva volné směry chodeb v podobě uměle ražených štol hornickým způsobem. Horninami, do nichž byly podzemní prostory vyhloubeny, jsou střídavé polohy štěrkopísků a vápnitých pískovců ždánického flyše. Celkem 20 m chodeb zdánlivě končí dalším neznámým pokračováním za závalem vstupního propadu u něhož se nachází v západním úbočí výšiny známky rozsáhlého svahového sesuvu. Terasovité struktury v něm naznačují, že v těchto místech se mohlo nacházet původně ústí dolu, který mohl sloužit k dobývání písků a pískovců na stavební účely. Kdo a kdy zde ale tuto práci prováděl není místopisně známo. Se středověkými lochy nemá toto podzemí patrně nic společného, lze se proto jen domnívat, že k jeho zbudování mohlo dojít až v raném novověku, snad na základě aktivity majitele pozemku.

Krátké video z průzkumu - díl 1.

Krátké video z průzkumu - díl 2.

Krátké video z průzkumu - díl 3.

Průlez do Severní chodby (foto B. Petrášová) Jižní chodba
Mapování jižní chodby Mapování jižní chodby